cárek II m. (cárek, carek)
1 ohrazené místo a vm, část. slez pro dobytek nebo drůbež, zprav. ve chlévě: mňeła bich ti husi dad do cárka, abi sa do hodú ukrmili Velká nad Veličkou HO; ve chlév’e zme m’eli naďełané cárky pro hyt Valašské Klobouky ZL; uďełaj ve chlév’e cárek pro ofce! Lhota u Vsetína VS; v zim’e bývały v jednom cárku kury Valašsko; jedno tele je f cárku a druhé u zďi za kravama Kelečsko; zavři hus’i do carka Frýdlant nad Ostravicí FM; husí cárek Blatnička HO; carek Frenštát pod Radhoštěm NJ b ve sklepě: cáreg na zemňáky Valašsko 2 malý pokoj nebo prostor; malý přístavek u chalupy: maju to tam take carky Frenštát pod Radhoštěm NJ; cárek Valašsko
ČJA 3, 22 (chlívek pro vepře)Go