SNČJ
bobčit II nedok. (bopčit, bopčyť)
1 pelášit, utíkat: řekl sem fšivákof, že ho zavřo do chlifka, a ten bopčel! Nové Syrovice TR 2 hlučně našlapovat, dupat: už zaz bopčýš, přestaň! Kelečsko